Návrh 26 modelových očekávaných výstupů pro MeV

s návodnými otázkami pro žáka
v recepci i v produkci mediálních sdělení
(s odkazy k "velkým myšlenkám")

Jak média vypovídají o světě a o životě? výklad

Recepce:
1. Žák zkoumá, co z obsahu z mediálního sdělení může být skutečné, co patří do umělého světa médií nebo co je upravené pro zábavu, pro zisk nebo pro politiku. „Nevěřte pohádkám.“
Návodná otázka pro žáky: Čím se zobrazená situace liší od světa u vás doma? Ukazují někdy také, že lék neúčinkoval? Ty opravdu takové věci potřebuješ, nebo bys je jen chtěl?

2. Žák rozpoznává, zda sdělení podává přijatelné argumenty, nebo se dovolává jeho souhlasu bez dobrých argumentů. Odhaluje, na kterou adresátovu strunu sdělení hraje. „Není vše zlato, co se třpytí.“
Návodná otázka pro žáky: O čem by asi mluvil ten, kdo by ti chtěl pokazit to, jak moc se ti líbí to, o čem se tady píše? Na co by ses musela zeptat, kdybys chtěla mít úplnou jistotu, že říkají pravdu?

4. Žák rozpoznává, která sdělení v médiích podávají víceméně nezaujatě zprávu, a která jsou komentářem. Úhel pohledu a hodnocení v komentáři pojmenuje a posoudí ho ze svého hlediska.
Návodná otázka pro žáky: Na čí straně autor stojí v této záležitosti?

Produkce:
5. Žák hledá a doplňuje ke svému nebo cizímu sdělení i možné další pohledy a informace. „Audietur et altera pars.“
Návodná otázka pro žáky: Jaké tvrzení a od koho by mohlo tvou informaci vyvrátit?

6. Ve svém vlastním vyjadřování žák rozliší, kdy mluví o realitě a kdy si vymýšlí. Při vymýšlení poskytuje adresátům možnost to rozpoznat, při řeči o realitě usiluje o to, aby ji nezkresloval.
Návodná otázka pro žáky: Jak tvůj adresát pozná, žes ho nechtěl obelhat?

Jak jsou média stavěná? výklad

Recepce:
7. Žák rozpozná v konkrétním sdělení základní typické výrazové prostředky, jichž médium používá, a promýšlí, co ve sdělení znamenají. Ukáže, jak se na sdělení jedné informace podílí vícero rozdílných nástrojů (titulky, fota, webové nebo bibliografické odkazy, „více najdete...“, chaty k článku atd.)
Návodné otázky pro žáky: Z čehos poznala, že je to reklama, že je to komentář...? Co je tu fakt, co názor a co nabídka nebo výzva? Jak souvisí se záměrem sdělení záběr na této fotografii? 

Sub 7. jako příklad: 
Žák rozpozná a vysvětlí efekt způsobený používáním známých řečových obratů (např. „od Schwarzkopf!“), používáním odstínů hlasu nebo šeptáním (např. „Pečuj o sebe...“), sloganů i značek nebo gest a zvuků, případně kombinování stereotypů: fešná slečna u drahého automobilu, hudba v reklamním klipu; rozumí platnosti grafických prostředků jako velikost a řez písma, animace, znělky; vnímá a uvědomuje si efekty práce se zvukem a obrazem: střih, montáž, detail, tempo a dynamiku, barevné ladění atp.)
Návodná otázka pro žáky: Jak by toto sdělení působilo bez barev? Bez té hudby? Co kdyby toto zboží nabízela stará žena? Atp.

8. Žák podle typických rysů v obsahu i formě sdělení posuzuje informaci podávanou bulvárně, nebo seriózně a vyjasní, čemu a čím pomáhá seriózní sdělení svým adresátům.
Návodná otázka pro žáky: Čím je důležité tohle vědět? Kdo a k čemu by tuto informaci mohl prospěšně použít?

9. Žák dokáže v základní podobě (několika typickými rysy) napodobit žánry zprávy, komentáře, reportáže, reklamy. Přeformuluje typické sugestivní nebo manipulativní výroky a postupy bulvárních médií do podoby „slušné“ a poctivé.
Návodné otázky pro žáky: Co a jakými větami by asi o tobě psal někdo, kdo by tě chtěl pomluvit nebo využít pro vytvoření skandálu? Můžeš tento text přeformulovat jinak, třeba jako ...?

Jak média působí na společnost a člověka? výklad

10. Žák posuzuje věrohodnost a poctivost informací z médií s ohledem na jejich původ a podobu. Při tvorbě svých sdělení prameny sám uvádí.
Návodná otázka pro žáky: Jaké typy sdělení se tam podávají a jakou podobu mají informace kolem té, kterou chceš převzít?

Sub 10. jako podrobnost:
Žák navrhuje, které další informace nebo prameny by měl znát, aby mohl přijmout či odmítnout některou z informací podávaných sdělovacími médii.
Návodná otázka pro žáky: Jak by se to mohlo ověřit?
Žák podává poznatky, které získal z médií, vždy s poukazem na svůj pramen a s vědomím, že informace mohou být různé.
Návodná otázka pro žáky: Jak by asi tuhle informaci podával někdo, kdo je proti tomu, že...?

Jak média manipulují adresátem? výklad

RECEPCE:
11. Žák odhaluje možné manipulativní prostředky v mediálních sděleních. Svůj souhlas či nesouhlas se sdělením opírá o věcné důvody. „Co je pro mě důležité, posoudím já sám.“
Návodná otázka pro žáky: Zkus říct opačný názor, než s jakým počítal autor.

12. Žák promýšlí, které údaje, osoby, okolnosti nebo souvislosti by měly patřit k tématu daného mediálního sdělení, ale které nejsou ve sdělení zahrnuty. „O čem zpráva pomlčela?“
Návodná otázka pro žáky: Má tahle nabídka taky nějaké nevýhody? Řekli ti, co budeš muset, nebo jen co můžeš? Jak na tom mohou vydělat, když je to pro tebe tak výhodné?

13. Žák rozpoznává, na jakou strunku u adresátů hraje dané mediální sdělení a zda jeho vlastní postoj vyvolaný sdělením nahrává spíše demokratizační, nebo manipulativní roli veřejných médií.
Návodná otázka pro žáky: jaké by to bylo, kdyby všichni brali tak, jako ty, to, co říkají média?

14. Žák zjišťuje, co kdo sdělením sledoval, komu je původně adresováno nebo jakého adresáta předstírá.
Návodná otázka pro žáky: Zkus stručně a podle textu vystihnout, jaké adresáty má na mysli autor tohoto sdělení, a zda jsi ty mezi nimi.

15. Žák promýšlí, jaké mohou být (pozitivní i negativní) důsledky informace, kterou hlásají média. Porovnává, co to znamená pro jeho osobu a pro společnost. Podle toho se rozhoduje, do jaké míry jim bude důvěřovat. „Cui bono - Komu ku prospěchu?“
Návodná otázka pro žáky: Kdo všechno z toho bude mít prospěch a kdo škodu?

16. Žák vysvětlí, čím mohou masová média ovlivňovat mocenské poměry v zemi i mezi národy, čím posilují nebo podrážejí demokracii a svobodu, uvede příklad zřetelného porušení nebo naplnění společenských rolí médií.
Návodná otázka pro žáky: Co by se stalo a dělo, kdyby každý opravdu věřil tomu, co se v médiích říká?

Produkce: 
17. Svá hodnocení věcí žák utváří a ostatním podává až po důkladném zvážení pro a proti. Doplňuje ke svým tvrzením dobré a uznatelné důvody. Nezamlčuje nevýhody ani protiargumenty. Ukazuje adresátovi i možnost, aby přemýšlel důležitosti a hodnotě informací, keré mu žák předkládá.
Návodné otázky pro žáky: Co by ti mohli oprávněně namítnout? Čím dáš adresátovi najevo, že má použít vlastní rozum? Jak získáš ty adresáty, kteří s tvým tvrzením nebo přístupem už předem nesouhlasili?

Sub 17. jako podrobnost: 
Žák při tvorbě svých sdělení vyjadřuje respekt k zájmu a vůli svých adresátů. Ovládá nemanipulativní formulace nabídek, nabízí důvody, proč si adresát může jeho sdělení vybrat mezi jinými.
Návodná otázka pro žáky: Nebojíš se, že řeknou, žes je ošidil?

18. Žák stanoví a vysloví při tvorbě mediálního sdělení svou pozici a svůj záměr – co jím sleduje pro druhé i pro sebe sama, rozlišuje věcné informování, přesvědčování a pobavení.
Návodné otázky pro žáky: Jak zabráníš tomu, aby tvoji adresáti museli luštit: Co ona tím asi sleduje? Proč by to měl někdo číst?

Sub 18. jako podrobnost: 
Žák vytvoří prezentaci pro některé sdělovací médium, určenou širšímu publiku, v níž vyjádří svůj záměr a informace, a při tom respektuje jak zvyklosti daného média, tak zásady seriózního informování.
Návodná otázka pro žáky: Jak to podáš, aby uvěřili, že to myslíš vážně?

Spojují média lidi, nebo rozdělují? výklad

Recepce: 
19. Žák reflektuje nad informacemi z médií, jak bývají blízké či vzdálené jeho životu a zkušenosti. Vysvětlí, která média a které pořady nebo žánry v mediálním sdělování sleduje a proč.
Návodná otázka pro žáky: Můžeš z toho, co se tu říká, mít ty spíše užitek, anebo škodu, anebo v tom můžeš nějak prospět?

20. Žák reflektuje, co v médiích vnímá záměrně, vědomě, a kdy přijímá mediální sdělení pasivně, nechtě. Ujasní si své preference a všímá si rozdílů u jiných osob.
Návodná otázka pro žáky: Co bys mohla dělat, kdyby ses na to nekoukala?

Produkce: 
21. Žák si při vytváření vlastních mediálních sdělení a při volbě tématu a záměru ujasňuje jejich vztah k vlastnímu životu. Rozlišuje, kdy podává sdělení sdělení věcné, a kdy fikční.
Návodná otázka pro žáky: Čemu by dali tví adresáti přednost: pravdivému podání, nebo krásnému vyprávění?

Kolik neštěstí, násilí a sexu smějí média přinášet? výklad

Recepce: 
22. Žák posuzuje v médiích roli šokujících obrazů, situací a událostí, konfliktů, porušení zákonů a mravů. Vysvětluje známé námitky proti krutému násilí a explicitnímu sexu podávanému v médiích a zdůvodňuje svůj názor.
Návodné otázky pro žáky: Myslíš, že je dobré se přátelit s někým, kdo je hodně otrlý? V jak bezpečném světě bys chtěl/a, aby žily jednou tvé děti, až budou v šesté třídě?

Produkce: 
23. Proti dojmu převažujícího katastrofismu v médiích staví žák podle možností i své pozitivní, milé, nadějné informace a zkušenosti, zná prameny, kde takové informace nebo zkušenosti získávat.
Návodná otázka pro žáky: Proč mají lidé rádi příběhy s dobrým koncem?

Jak média pomáhají občanské společnosti? výklad

Recepce: 
24. Žák si klade nad mediálním sdělením otázku, jaké obecnější přesvědčení autora nebo publika stojí za určitým tvrzením v textu, tedy „na co se tu věří“. Rozpoznává ukvapené generalizace, stereotypy ve vnímání skupin lidí a předsudky.
Návodná otázka pro žáky: Proč myslíš, že je v pořádku, anebo že je chyba věřit na to, že...? (uvedeme implicitní informaci skrytou za textem sdělení)

Produkce: 
25. Žák přeformuluje sdělení zaujaté do podoby nestranné, navrhne, jaké údaje vypustit nebo doplnit, aby informace byla vyvážená.
Návodná otázka pro žáky: Kdybys byl tím, o kom zaujaté sdělení vypovídá – co by ti zde křivdilo?

Sub 25. jako podrobnost: 
Žák rozpoznává ve sděleních (verbálních i neverbálních), která by měla být nezaujatá, zjevné prostředky stranící některé ze stran sporu, ale také „podprahové“ stereotypy a předsudky. Identifikuje vzájemné osobní útoky veřejných činitelů nebo jejich napadání demokratických institutů či postupů.
Návodná otázka pro žáky: Kdybys byla soudcem, mohla bys souhlasit?

26. Žák navrhuje kroky a případně formuluje pro rozmanitá sdělovací média svá sdělení k veřejným záležitostem, ve kterých by jako občan mohl vstoupit do veřejného prostoru.
Návodná otázka pro žáky: Kvůli čemu bys potřeboval, aby tě sousedi nebo spoluobčané vyslechli a podpořili?